Jak ven z vězení minulosti

Jak ven z vězení minulosti?

Je to opravdu o tom, prodat dům-byt, přestěhovat se na jiné místo, zkrátka utéct z místa vzpomínek a pohádkově začít žít ,,nový“ život, byť se stejným životním stylem, se stejným nastavením mysli, se stejnými přesvědčeními a stejnými návyky? Před čím chceme utéct? Sami před sebou? Opravdu nám tento způsob může pomoci? Nebo je to jinak? Jak to vlastně je?

Co kdyby to bylo o tom, rozhodnout se dělat věci jinak než doposud? Co kdyby to bylo o tom, pomalými krůčky se rozvíjet, pracovat na svém způsobu myšlení a podívat se na vše z jiného úhlu?

Co kdyby to bylo o tom, neklást na sebe vysoké nároky, dokázat se ocenit za každou maličkostkaždý krok vpřed. Co kdyby to bylo o tom, přijmout svou temnousvou světlou stránku? Co když je to všechno jen o nás?

Ano, můžeme změnit prostředí, prodat dům, odstěhovat se, ale pokud nezačneme měnit své nastavení mysli a způsob života, nejspíš se ani v našem životě neodehraje nic nového. Stále pojedeme ty stejné vzorce. Budou se nám odehrávat stále stejné situace, budeme prociťovat stále stejné emoce. Budeme stále v začarovaném kruhu a nejspíše nespokojeni sami se sebou.

Ano, spousty z nás už dávno ví, že by jsme měli dělat toto, nebo snad toto a také toto. Sice to víme, ale přesto, to tak neděláme.

Hledáme štěstí a lásku u druhých, ale nemilujeme a nepřijímáme sami sebe. Chtěli bychom měnit druhé, ale nepracujeme sami na sobě. Naše myšlení a názory jsou často ovlivněny vnějším světem- co ale říká naše duše? Klademe na sebe vysoké nároky a jsme nespokojeni s výsledky.

Už jen ale to, že začneme dělat věci jinak a pomalými krůčky se rozvíjet, je cesta ven z vězení minulosti.

To, že vystoupíme ze své komfortní zóny, je cesta ven z vězení minulosti.

Mysl nemá ráda změny, ale my nejsme jen naše mysl a ani prožívaná emoce.

Ven z vězení minulosti

Tím, že se vydáte novou cestou a budete dělat změny, byť jen malé, ve vašem životě se začnou věci odehrávat jinak.

Uvidíte samu sebe novým pohledem a i svět kolem vás bude radostnější. Osobní růst je cesta, výzva, radost i pocit selhání. Vše patří k tomu a nic není špatně.

Důležité je držet správný směr – neodbočovat z cesty. A když náhodou odbočíte, zase se vráťte na správnou kolej.

Každý malý krůček se počítá. I malý krůček stojí občas velké úsilí, a tak se za každý krůček k lepší verzi sebe sama a cestou ven z vězení minulosti pochvalte. Už teď jste zvládla překonat 100% svých nejhorších dnů a jste neskutečně silná bytost.

I já jsem si procházela těžkým obdobím a musela jsem si spousty věcí, událostí i životních situací postupně zpracovat a přehodnotit. Byla to cesta, cesta temnými údolí a sebepoznáním.

Udělejte si teď pohodlí, uvařte teplý čaj a začtěte se do e-knihy: Jak ven z vězení minulosti>>

Věnuji se osobnímu rozvoji a síle pozitivního myšlení . Učím jak žít život s lehkostí, netrápit se nad zbytečnostmi a najít ten správný směr.  Můj příběh si přečtětě zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.